Plyšové hračky: ty hebké duše, které držíme v náručí

Jen málo uměleckých výtvorů dokáže překlenout propast věku, pohlaví a kulturního zázemí tak jako plyšové hračky. Vyvolávají pocity univerzálně a jsou celosvětově uznávány jako symboly emocionálního spojení. Plyšové hračky představují základní lidskou touhu po teple, bezpečí a společnosti. Měkké a mazlivé, nejsou to jen hračky. Plní hlubší roli v uklidňování mysli jedince.

V roce 1902 vytvořil Morris Michitom prvníkomerční plyšová hračka, „Medvídek“. Inspirací pro něj byla Rooseveltova přezdívka „Teddy“. Ačkoli Michitom používal přezdívku Roosevelta, úřadující prezident se tomuto konceptu nijak zvlášť nelíbil a považoval ho za neúctu k jeho image. Ve skutečnosti to byl „Medvídek“, který dal vzniknout mnohamiliardovému průmyslu. Historie plyšových hraček ilustruje jejich proměnu z jednoduchých plyšových zvířátek v to, co představují dnes – klasický americký dárek dostupný všude. Vznikly v USA, aby přinášely radost dětem, ale dnes si je váží lidé všech věkových kategorií.

Proces výroby plyšových hraček je mnohem složitější, než by si člověk představoval. Moderní plyšové hračky jsou obvykle plněné polyesterovým vláknem, protože je měkké a dobře drží tvar. Vnější materiály jsou obvykle z akrylu nebo bavlněného krátkého plyše. Oba mají dobrou odolnost proti opotřebení a jsou příjemné na dotek. Plyšová výplň pro průměrného plyšového medvídka váží asi 300–500 gramů a potahová látka 1–2 metry. V Japonsku výrobci hraček přidávají do plyšových hraček mikrokuličky, aby simulovali pocit skutečných zvířat; to pomáhá zmírnit úzkost.

Psychologie nám uvádí důvody, které ukazují, jak důležitou roli hraje plyšová hračka ve vývoji emocí dítěte. Britský vývojový psycholog Donald Winnicott by to naznačil svou teorií „přechodného objektu“, která uvádí, že právě prostřednictvím plyšových hraček se člověk zbavuje závislosti na pečovatelích. Jiná studie provedená na Minnesotské univerzitě ukazuje, že objímání plyšových zvířátek vede mozek k uvolňování oxytocinu, „hormonu mazlení“, který velmi dobře působí proti stresu. A netýkají se to jen dětí; asi 40 % dospělých přiznává, že si plyšové hračky schovali z dětství.

Měkké hračkys globalizací se vyvinuly multikulturní variace. „Rilakkuma“ a „The Corner Creatures“ představují japonskou kulturní posedlost roztomilostí. Severské plyšové hračky představují skandinávskou designovou filozofii svými geometrickými tvary. V Číně hrají pandy důležitou roli v šíření kultury. Plyšová panda vyrobená v Číně byla přepravena na Mezinárodní vesmírnou stanici a stala se speciálním „pasažérem“ ve vesmíru.

Některé plyšové hračky jsou nyní vybaveny teplotními senzory a moduly Bluetooth, které jsou kompatibilní s mobilní aplikací a umožňují plyšovému zvířátku „mluvit“ se svým pánem. Japonští vědci také vytvořili léčivé roboty, kteří jsou kombinací umělé inteligence a plyšové hračky v podobě mazlivého a inteligentního společníka, který dokáže číst vaše emoce a reagovat na ně. Nicméně – jak ukazují data – je preferováno jednodušší plyšové zvířátko. Možná v digitální éře, kdy je tolik věcí v kostkách, člověk touží po trochu tepla, které je hmatové.

Na psychologické úrovni zůstávají plyšová zvířátka pro lidi tak přitažlivá, protože v nás vyvolávají „roztomilou reakci“, což je termín, který zavedl německý zoolog Konrad Lorenz. Jsou oplývána okouzlujícími rysy, jako jsou velké oči a kulaté obličeje spolu s „malými“ hlavami a těly ve tvaru chibi, které probouzí naše pečovatelské instinkty přímo na povrch. Neurovědy ukazují, že systém odměňování (n Accumbens – struktura odměny v mozku) je řízen pohledem na plyšové hračky. To připomíná mozkovou reakci, když se člověk podívá na dítě.

Přestože žijeme v době hojnosti hmotných statků, růst trhu s plyšovými hračkami nelze zastavit. Podle informací poskytnutých ekonomickými analytiky odhadují, že trh s plyšovými hračkami dosáhne v roce 2022 hodnoty kolem osmi pěti set milionů dolarů a do roku 2032 přes dvanáct miliard dolarů. Katalyzátorem tohoto růstu byl trh sběratelství pro dospělé, trh pro děti, nebo obojí. Důkazem toho byla japonská kultura „charakteristických periferií“ a šílenství ve sběratelství „designových hraček“ v USA a Evropě, které odhalilo, jak neuvěřitelně dobře se plyšové hračky drží.

Když objímáme svého plyšáka, může se zdát, že ho oživujeme – ale ve skutečnosti jsme dítětem, které jím utěšujeme. Možná se tyto neživé věci stávají nádobami emocí jen proto, že jsou perfektními tichými posluchači, nikdy vás nebudou soudit, nikdy vás neopustí ani nezahodí žádné z vašich tajemství. V tomto smyslu,plyšové hračkyuž dávno nejsou považovány za pouhé „hračky“ a staly se nedílnou součástí lidské psychologie.


Čas zveřejnění: 8. července 2025

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru

V případě dotazů ohledně našich produktů nebo ceníku nám prosím zanechte svůj e-mail a my se vám ozveme do 24 hodin.

Sledujte nás

na našich sociálních sítích
  • sns03
  • sns05
  • sns01
  • sns02